Rozvedená matka se dvěma dětmi ve své péči proti jejich otci, možná otec proti matce a dětem. Matka byla zoufalá, že si s bývalým manželem dělají naschvály. Bralo jí to klid a chuť do života, vnímala, jak je občas nepříjemná i na děti. Téměř triviální scénář, kterému žena nechtěla podlehnout, a navštívila proto rodinnou konstelaci.

V konstelaci si vybrala zástupce za sebe, za děti i za jejich otce. Zástupci dětí se postavili do stejné vzdálenosti od obou rodičů, držely se při sobě a nijak je to netáhlo k jedné nebo druhé straně. Matka stála trochu nasupeně proti otci, který v odpovědi na dotaz ke svým pocitům zmínil vzdor, nezájem a lhostejnost. Konstelář vyzval matku, aby se místo na otce zaměřila na dítě. Jak to udělala, její postoj se uvolnil a zůstal takový i poté, co se znovu soustředila na otce. Z jeho úst pak spíš mimovolně zaznělo: "Respektuješ mě?" V realitě by taková otázka přes filtr vědomých postojů těžko zazněla, ale v konstelaci vypadala jako přirozená. Matka se podívala na děti, pak se otočila zpět k otci a skoro překvapeně pronesla: "Ano, respektuji, vždyť jsi jejich otec a jsi pro ně důležitý."

Překvapivý okamžik a další průběh konstelace sice těžko mohly samy o sobě vyřešit reálné problémy ve vztahu rozvedených rodičů. Ukázaly však cestu k řešení. Při pohledu na děti matka viděla bývalého manžela především jako otce a otec místo vzdoru vůči bývalé ženě pocítil hrdost na své otcovství. Konstelací prolínaly city k dětem a napětí mezi rodiči mizelo. Skutečná matka, která na konstelaci přišla, vnímala zřetelný posun svého postoje a odnášela si víc než vědomý pohled z jiného úhlu. Odcházela totiž se zážitkem, s pocitem, na kterém chtěla stavět budoucí vztahy. I když je pravděpodobné, že změna ve vztazích bude vyžadovat hodně vědomého úsilí obou rodičů, lepší budoucnost získala svoji šanci.